Kontakt

a.skalska@seznam.cz← e-mail
kosticehellerova1@seznam.cz
Koštice 26, 439 21← adresa
242779045/0300← účet

Vítejte!

Dle koštických pamětníků kostel sv. Antonína v Košticích již od 70. let 20. století nezadržitelně chátral, nebyl odvodněn a narušená statika byla zřejmá z čím dál více praskajících zdí a zvětšujících se mezer v prasklinách. Církev, která neměla prostředky na jeho udržování, mohla jen přihlížet postupné zkáze.Nádherný interiér naštěstí zůstal (až na několik zlodějských nájezdů) neporušen, takže se věřící při bohoslužbách mohli kochat uměním předků. Mimo církevního využití zde pořádala Anna Skalská několik hojně navštěvovaných vánočních koncertů.

Špatná situace vyvrcholila v roce 2008, kdy statik pro stále se zhoršující stav zakázal kostel dál používat. Obecní úřad kostel alespoň částečně odvodnil a průběžně se staral o opravy střechy.

Neutěšený stav dominanty obce Koštice nedával spát několika nadšencům, kterým vadil nejen stav kostela, ale i nemožnost ho používat ke kulturním akcím, např. výstavám ,koncertům atd., pro něž by byl skutečně důstojnou kulisou.

Všechny tyto skutečnosti přiměly v srpnu roku 2010 ty občany Koštic a sdružených obcí, kterým nebyl osud kostela lhostejný, k založení přípravného výboru občanského sdružení ve složení Anna Skalská, Petra Karfíková, Irena Hellerová, aby bylo možno soustředit naši snahu jedním směrem, a zároveň jsme mohli požádat Ministerstvo kultury ČR a Ústecký kraj o grant na statické zajištění kostela. V září 2010 pak byla svolána zakládající schůze občanského sdružení, které dostalo hlasováním název Vožekovo sdružení (začáteční písmena názvu obcí Vojnice, Želevice, Koštice, Vojničky). Hlavní náplní činnosti sdružení je záchrana kostela sv. Antonína Paduánského v Košticích, dále činnosti kulturní, ekologické a výchovné. Na záchranu kostela byla též vyhlášena veřejná sbírka a sdružení bude pořádat různé kulturní a společenské akce, kde, jak doufáme, obyvatelé Koštic i okolí přispějí na opravu našeho svatostánku.

Díky obecnímu zastupitelstvu je zpracován geologický průzkum, projektová stavební a statická dokumentace, je vydáno stavební povolení – to vše, aby bylo možno přiložit k žádostem o finanční podporu a granty všechny potřebné dokumenty. S litoměřickým biskupstvím je uzavřena smlouva o zápůjčce kostela občanskému sdružení Vožekovo a vydána plná moc k veškerým opravám kostela a ke všem jednáním toho se týkajícím.

Vožekovo sdružení doufá, že jeho cesta za záchranou a novým využitím kostela sv.Antonína Paduánského bude úspěšná a že osud této kulturní památky nezůstane lhostejný i občanům Koštic a okolí. Bude spolupracovat s obecním úřadem v Košticích a všemi koštickými spolky, aby bylo stanoveného cíle dosaženo co nejdříve.

Pokud chcete podpořit činnost Vožekova sdružení, tedy především snahu o záchranu kostela sv. Antonína Paduánského, přispějte prosím na náš účet:
242779045/0300

Poslyšte, co o historii koštického kostela sv. Antonína Paduánského píše svou archaickou češtinou ve své kronice František Štědrý, farář ze Slavětína:

„Koštice neměly kostela ani fary v dobách nejstarších. Náležely k děkanství libochovickému, protože Křesín, kde se koštičtí pochovávali od dob nepamětných, ztratil svého faráře. Poslední byl Václav Slanina budyňský v roce 1630 a po jeho smrti kostel křesínský osiřel, spravován jsa duchovními libochovickými. Koštice toužily míti ve své obci shromaždiště k společné modlitbě, ana cesta do Libochovic dosti dlouhá a do Křesína, kde se služby boží konaly každou třetí neděli, v čas, kdy Ohře vystoupila z břehů, dosti obtížná se stala. Usnesli se tedy koštičtí vystavěti si kapli. Zvláště se přičinil o to krčmář koštický z č.1 a tehdejší rychtář Antonín Hitig se svou manželkou Terezií. 10.června 1750 položen jest základní kámen ke kapli koštické uprostřed obce od Josefa Jana Nepomuckého Galaše, děkana libochovického, u přítomnosti kaplanů Jana Josefa Podhorského, Jana Kruby a Františka Baudysa. Kaple posvěcena jest 13.června 1751 ke cti sv.Antonína od děkana a kanovníka Galaše libochovického, kaplanů Václava Olivy a Fratiška Baudyse. České kázání měl František Baudys, německé Kajetán Fux, augustinián, převor kláštera, příbuzný krčmáře Antonína Hitiga. Kámen oltářní se sv. ostatky vzat jest ze zámku, kterýžto kámen světil biskup litoměřický, první Arnošt Šlejnic. Kaple ta dostala povolení roku 1751 19. října od konsistoře litoměřické k sloužení mše svaté na den sv. Antonína a ve dni všední, v neděli a ve svátek, jen když nastane povodeň nebo jiná překážka. Hned na to dovolení sloužil mši kaplan František Baudys. 1752 žádali koštičtí knížete Ferdinanda Popela a matku jeho Vilemínu, hraběnku z Altheimu, aby měli kázání německé. Povoleno, aby se tak dělo v kostele křesínském, a sice půl hodiny české a půl hodiny německé kázání.

Roku 1776 27.září zřízen velký oltář v kapli koštické, libochovický sochař jej provedl za 60zl. A obraz maloval malíř Jan Štětina z Libochovic.

Roku 1785 dle rozhodnutí císaře Josefa II. zřízen jest lokalista v Košticích s podmínkou, aby kníže František Josef Maxmilián, tehdáž ještě pod poručenstvím knížete Augusta z Lobkovitz, dříve již obětovanou částku 2000 zlatých v jistinách a 100 zlatých v naturáliích, pivu a dříví, zřizovací listinou ujistil. Což když se stalo, dáno jest knížeti právo patronátní fary i kostela…Roku 1856 lokalie koštická byla povýšena na faru.“